I když podle meteorologů léto zdaleka nekončí, prázdniny už jsou definitivně za námi. Někteří z nás už se nemohli dočkat začátku školního roku, jiní se těšili jen tak trochu, ale našlo se i pár jedinců, kteří by si klidně ještě nějaký ten den nicnedělání navíc dali.

Jak se říká, nic netrvá věčně. Proto jsme se dnes, 1. září, v počtu 50 žáků, sešli v nově zrekonstruované herně, kde nás všechny přivítala paní ředitelka a pan starosta.

Vážená paní ředitelko,
chtěla bych Vám touto cestou moc poděkovat za to, jaké vědomostní základy jste ve škole v Dolanech dokázali dát oběma mým vnučkám. Jako babička Kláry a Elišky Kottových jsem byla často přítomna i na některých akcích, které jste dělali pro rodiče. Sama jsem celoživotní učitelka 1. stupně, tak dokáži ocenit to množství času, které dětem / a ne jen těm mým vnučkám/ věnujete. Prosím, zda byste moje poděkování mohla tlumočit i všem svým spolupracovnicím. Myslím, že obě děvčata budou na školu v Dolanech vzpomínat jen v dobrém.

Milada Turečková, babička

Dneska žádné dlouhé povídání, neboť prázdniny už klepou na dveře! Čekají nás jistě krásné slunečné dny plné zábavy, her a odpočinku. Všichni si je plně zasloužíme.

Vysvědčení bylo rozdáno, prvňáčci byli pasováni na druháky a odcházející páťáci uronili několik slz při posledním zvonění. Poděkování za zpříjemnění odchodu patří Elišce Týzlové a její mamince, které upekly nádherný a chuťově vynikající dort.

Nezbývá než popřát krásné a dlouhé prázdniny.

Upíři ve škole řádili mezi páťáky v noci ze středy 22. 6. na čtvrtek 23. 6. Samozřejmě to nebyli opravdičtí upíři, ale když je v místnosti černočerná tma, ve které si nevidíte ani na špičku nosu, obrazotvornost pracuje na plné obrátky.

V rámci výuky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí jsme ve středu 22. 6. 2016 navštívili Hasičský záchranný sbor v Klatovech.

Jak to bude od září vypadat, si přišli vyzkoušet budoucí prvňáčci. Ve čtvrtek 16. 6. přišli do školy s aktovkou a se svačinou. A jako správní žáci zasedli do lavic a pustili se do práce.

Nejprve jim žáci 1. třídy přečetli pohádku a pak ji všichni společně vypravovali. Potom prvňáci dostali samostatnou práci a předškoláci se začali učit. Přiřazovali písmena k obrázkům, vymýšleli slova na daná písmena a hláskovali.  Při matematice poznávali čísla od 1 do 10. Nakonec měli i průpravu na psaní. Na pracovním listě vybarvovali obrázky.

Na úterý 14. 6. jsme měli naplánované dobývání hradů Krasíkov a Gutštejn. Ráno v půl osmé jsme nastoupili do autobusu a odjeli jsme směr Konstantinovy Lázně.

Mezinárodní den dětí jsme letos oslavili netradičně. Protože jsme se v sobotu v pohádkovém lese dostatečně vyřádili, objednaly paní učitelky k našemu svátku návštěvu mobilního planetária.

Mobilní planetárium si můžete představit jako velký mobilní stan, na jehož vnitřní straně kopule je speciální promítací plátno. Jedná se spíše o takový »filmový stan«, mobilní kino či kino v nafukovací kopuli.

Nechceme se přeceňovat nebo vychloubat, ale po vydařené generální zkoušce jsme takový úspěch předpokládali.

Popravdě někteří z nás poněkud znejistěli, když viděli plný sál maminek, tatínků, babiček, dědečků, tet a strýců, ale po prvních několika slovech z nás nervozita spadla.

Nejprve vystoupili naši nejmladší kamarádi s pohádkou o neposlušném Budulínkovi. Že se nekázeň nevyplácí, neplatí jen v pohádkách, ale i v běžném životě. To dá přece rozum. 

V úterý 10. 5. jsme se vypravili do muzea v Klatovech, abychom se dozvěděli zajímavosti o životě Karla IV.

Pan Libor Marek, který naši školu navštívil v prosinci, aby nám povyprávěl o místech, kde byly natočeny naše nejkrásnější pohádky, ani tentokrát nezklamal. Velice poutavě nás provedl životem Karla IV.

Víme, kdo byli jeho rodiče, jak vypadalo jeho dětství, jakým způsobem se staral o Čechy a jaké stavby vznikaly během jeho vlády. Pan Marek nám prozradil, že Karel IV. měl slabost pro blondýny, což se dá vyvodit z toho, že všechny jeho manželky byly plavovlasé.